Kdo o děti pečuje

Kateřina Oleksíková, pečující osoba

K dětem mám velmi pozitivní vztah, práce s nimi mne naplňuje a dodává mi energii, proto jsem si také jako obor studia na střední škole vybrala sociální činnost a již během studií jsem věděla, kterým směrem by se měl můj pracovní život ubírat. Pracovala jsem s mentálně postiženými dětmi a autisty, ale stěhování tuto kapitolu mého života uzavřelo, a tak jsem začala pracovat v jesličkách Little Heroes. Vlastně bych snad ani neměla mluvit o práci, ale spíše o koníčku, který mne opravdu baví a při němž se snažím dávat dětem ze sebe to nejlepší a učit je novým věcem. Jsem skutečně šťastná, že zde mohu pracovat.

Tereza Gregorková, pečující osoba

Pohled na svět dětskýma očima je pro ostatní jedinečný a úplně jiný. To už jsem poznala při narození mého brášky, se kterým jsem získala první zkušenosti s dětmi. Poté následovaly jesličky a práce oddílové vedoucí na dětských táborech. Jsem proto ráda, že se mi opět naskytla šance se s dětmi navzájem učit, smát se a vidět svět zase trochu jinak. I přes velkou zodpovědnost je tato práce velkou radostí. Praxe v práci s dětmi mi pomáhá k jejich porozumění a pochopení, ale ráda se v tomto směru budu ještě dlouho vyvíjet a vzdělávat.

Jana Faltýnková, lektorka angličtiny

Dobrý den, jmenuji se Jana a jsem novou lektorkou angličtiny. K dětem přistupuji s obrovskou trpělivostí, láskou a soucitem.

Ve Velké Británii jsem ve školách podporovala děti a mládež se speciálními potřebami. Mým hlavním úkolem bylo zajistit, aby se děti pohybovaly v prostředí, které jim poskytne osobní péči a pozornost. To je vede ke zlepšování sociálních dovedností a povzbuzuje je při učení

Renáta Longauerová , pečující osoba

Práce s dětmi mě díky mamince a babičce, které byly učitelky, lákala už hodně dlouho, a tak jsem již během studia anglistiky na Karlově univerzitě začala pracovat jako doučovatel angličtiny a španělštiny v různýchpražských školkách aškolách. Po skončení bakalářského studia mě přijali na studium psycholingvistiky se zaměřením na osvojování jazyka ajazykové poruchy. Rozhodla jsem se všakstudiumna rok odložit a přestěhovala jsem se do Anglie, kde jsem pracovala v jesličkách apak i ve škole smentálně postiženými dětmi adětmi s autismem. Můj vztah k dětem se za ten rok ještě více prohloubil a k práci s nimi jsem se rozhodla vrátit i po skončení magisterského studia. I když mi ony dva roky toho přinesly opravdu hodně,velmi mi chyběl přímý kontakt s dětmi, který tak dlouho tvořil neodmyslitelnou součást mého života. Proto jsem skutečně šťastná, že se mi naskytla možnost pracovat v prostředí, ve kterém mohu uplatnit nejen svoji vášeň kpráci sdětmi, ale i k jazykům.